George Soros: Legenda a výsledky v roce 2008

Byla to dřina

Současná finanční krize je natolik komplikovaná, že investování v loňském roce nebylo procházkou růžovým sadem ani pro tak zkušeného finančníka, jakým je George Soros. Letos devětasedmdesátiletý rodák z Budapešti to přiznal v textu otištěném ve čtvrtečním vydání deníku Financial Times.

„Přestože jsem se na loňský rok připravil poměrně dobře, jedna věc, kterou jsem neodhadl, mě přišla draho. Nebyly odděleny trhy ve vyspělých a rozvíjejících se zemích. Indické a čínské akcie byly zasaženy ještě více než ty americké a evropské,“ uvedl Soros.

Tím zakladatel Open Society Institute vysvětluje značné ztráty, které utrpěl na indickém finančním trhu a které byly větší, než kolik v Indii vydělal v předešlém roce. V Číně pro něho nebyla situace natolik nepříznivá, zejména díky výběru vhodných akcií a zhodnocení čínské měny.

O podle svých slov „obrovské množství peněz“ přišel absolvent London School of Economics také kvůli investici do brazilského ropného koncernu Petrobras. Za potenciálně velmi výnosný považoval Soros nový hlubinný ropný vrt v Brazílii. Hodnota akcií se později snížila až o sedmdesát pět procent.

Nepříliš úspěšné byly také investice do rozvíjejícího se petrochemického průmyslu v Perském zálivu. Pokud jde o komodity, ty až na úspěšnou transakci v brazilském producentovi železné rudy CVRD považoval obecně Soros za promeškanou příležitost. Částečně prý proto, že ze svých zkušeností věděl, jak je obchodování s komoditami obtížné.

Za to, že uplynulý rok nakonec neskončil v červených číslech, jak to velmi dlouhou dobu vypadalo, může podle jeho slov správný odhad poklesu americké měny na konci loňského roku.

„V pravém slova smyslu byla síla dolaru, podobně jako horečka u onemocnění, měřítkem narušení finančního systému,“ upřesnil. Právě své schopnosti tuto skutečnost rozpoznat vděčí Soros za to, že se mu nakonec plán desetiprocentního minimálního zisku téměř podařilo naplnit.

Co dodat? Kdo umí ten umí.

Zdroj: AKCIE KOMODITY

George Soros: Nepočítal jsem s tím, že to bude tak zlé

Americký investor George Soros je zvláštní postavou světa financí. Na jednu stranu se nechvalně proslavil v roce 1992, kdy svými spekulacemi položil na lopatky mocnou anglickou centrální banku Bank of England. Na druhou v Praze a dalších postkomunistických zemích v té době financoval provoz Středoevropské univerzity a jiných nevládních organizací. 

Na jednu stranu se na trhu dokáže obratně pohybovat a obhajuje málo průhledné obchody takzvaných hedge fondů, na stranu druhou ale volá po silnější roli státu a přísnější regulaci trhu v nynější celosvětové finanční krizi. 

Soros sám však žádný rozpor nevidí. Svou filantropií si prý černé svědomí neléčí a vždy hrál podle pravidel. "Leží mi na srdci blaho obecné, nikoli jenom moje," říká.

...Navzdory obrovským záchranným akcím vlád a centrálních bank se světové hospodářství nezklidňuje. Burzy klesají, milionům lidí hrozí nezaměstnanost. Stále více podniků upadá do problémů, počínaje firmou General Motors v Detroitu a konče BASF v Ludwigshafenu. Už jste něco takového zažil? 

Ještě nikdy. Aktuální situace je opravdu dramatická a fenomenální. Už několikrát jsem předpovídal, že přijde nejtěžší finanční krize od roku 1930, ale abych pravdu řekl, nepočítal jsem s tím, že to bude tak zlé. Ta nynější předčila má nejhorší očekávání.

Bylo politickou chybou dopustit zářijový úpadek Lehman Brothers?
Byla to osudná chyba. Nikdy bych si nepomyslel, že úřady prostě nechají padnout tak velkou banku.

Bude takových obětí ještě víc?
Možná ano. Nyní se všichni bojí o Citibank, jednu z největších bank na světě. A další kandidáti na úpadek už stojí ve frontě. Situace je skutečně tak špatná, jako byla ve třicátých letech minulého století - s tím rozdílem, že jsme se z minulosti poučili. Tentokrát nepřipustíme totální kolaps finančních trhů. Vydáme všechny peníze světa, abychom mu zabránili.

Jste jedním z nejmocnějších a nejúspěšnějších spekulantů světa a v uplynulých měsících jste se výrazně podílel na finančním dění. Jak se vyrovnáváte s tím, že jako spekulant vyděláváte na obchodu, který také může škodit společnosti?
V pozadí vaší otázky je nesprávné obvinění. Já vždycky hraju podle pravidel. Zároveň se pokouším ta pravidla vylepšovat. Požaduji změnu pravidel, i když na ní osobně nevydělám. Leží mi na srdci blaho obecné, nikoli jenom moje.

Jste skutečně ve finančním soukolí jen tak malé kolečko, jak předstíráte? Když vetujete ceny obilí, rýže nebo ropy, následují vás mnozí investoři. Škodu pak mají lidé, kteří si tyto potraviny či energii nemohou dovolit. Svými výroky můžete rozhodujícím způsobem ovlivnit trh.
Od té doby, co jsem se stal veřejně známou osobou, mužem, jenž položil Bank of England, jsem považován za finančního guru, který může ovlivňovat trhy. Způsobilo mi to mnoho morálních problémů. Musím se teď na veřejnosti víc držet zpátky - protože opravdu mohu trhy ovlivňovat, stejně jako například americký investor Warren Buffett. Proto se chováme patřičně odpovědně.

Opravdu svět potřebuje nechvalně proslulé investiční hedge fondy?
Jsem přesvědčen, že hedge fondy jsou velmi efektivním způsobem uložení peněz. Na druhou stranu dobře vidím rizika. Pracují především s půjčenými penězi, proto vyvolávají nestabilitu trhů. Vyvozuji z toho princip, že všude, kde jsou ve hře půjčené peníze, potřebují trhy regulaci.

Dosud jsme mluvili o těch, kteří na finanční krizi prodělávají. Má také své vítěze?
Velkým vítězem by se snadno mohla stát Čína, pokud si budou tamější držitelé moci počínat šikovně. Ale jestli se jim nepodaří problémy vyřešit, také by nakonec mohli všechno prohrát. Dopustí-li se režim chyb, mohlo by to v Číně vyvolat skutečnou politickou krizi. Teď je ještě předčasné vyhlašovat vítěze.

Je možné, že se Barack Obama stane prvním prezidentem "postamerické epochy", tedy doby, kdy Spojené státy ztratí svou ekonomickou sílu a přitažlivost?
Když bude Obama moudrý, bude spolupracovat s Čínou, aby krizi vyřešil ve prospěch všech. Jestli to neudělá, všichni zažijeme globální recesi, protože Amerika sama nemá sílu odstranit všechny škody, které způsobila.

Distributed by The New York Times Syndicate.

___

George Soros (*1930) 
Americký finančník a filantrop židovského původu se narodil v Budapešti. Roku 1946 svou vlast opustil a devět let žil v Anglii, kde studoval na London School of Economics. V roce 1956 přesídlil do USA a začal se věnovat finančním spekulacím. Roku 1970 spoluzaložil investiční společnost Quantum Fund, jejíž výdělky tvoří základ Sorosova bohatství. 
Velkorysou část zisků věnuje na podporu a rozvoj demokracií v zemích bývalého sovětského bloku. Roku 1979 v New Yorku založil Open Society Fund, který mj. napomáhal činnosti oponentů totalitního režimu v Československu. Síť jeho nadací v současnosti působí ve více než 30 zemích. Roku 1992 založil Středoevropskou univerzitu s hlavním sídlem v Budapešti. 
George Soros je předsedou Open Society Institute a Soros Fund Movement. Řadí se ke stovce nejbohatších lidí světa, ročně věnuje na rozvoj otevřené společnosti 450 až 500 milionů dolarů.

Vystavil

Citát - George Soros

"Nejde o to, zda máte pravdu nebo ne, důležité je, kolik peněz vyděláte, když pravdu máte a kolik ztratíte, když ji nemáte."

Zdroj

George Soros

Jak vydělat na akciích

George Soros

George Soros (* 12. srpna 1930) je maďarský rodák a americký finančník židovského původu.

George Soros, vlastním jménem Schwartz, se narodil v roce 1930 v Budapešti. V sedmnácti letech emigroval do Anglie poté, co v Maďarsku zavládl komunistický režim. Zde absolvoval prestižní London School of Economics.

Po několika letech, strávených ve společnostech zabývajících se investováním na kapitálových trzích, se již o zkušenostmi obohacený Soros stěhuje do Spojených států. Píše rok 1956. Zde zakládá Soros mezinárodní investiční fond Soros Fund Management LCC a zároveň se stává jeho prezidentem.

Od roku 1969 řídí Soros fond Quantum, s nímž během několika let dosahuje vysokého průměrného ročního výnosu přesahujícího hranici 30%. Pod jeho vedením se tento fond stává na několik let jedním z nejúspěšnějších investičních fondů na světě.

I přes všechny tyto nemalé úspěchy, kterých George Soros dosáhl na poli mezinárodních kapitálových trhů, je pro většinu světa téměř neznámou osobou. Neznámou osobou, která se zapsala hlouběji do paměti širší veřejnosti až poté, co dokázala počátkem 90. let v měnovém souboji porazit italskou a poté britskou centrální banku.

Píše se rok 1992. Hospodářství celé Evropy prožívá množství nejrůznějších okem viditelných i skrytých měnových turbulencí. Východní Němci mění své socialistické marky za tvrdé západní v poměru 1 : 1, československé koruny se dělí na české a slovenské a vlády západoevropských zemí dál experimentují s "Evropským mechanismem směnných kurzů", předchůdcem dnešního eura. Do toho všeho se do Evropy dostává hospodářská recese, která zakotvuje ve Velké Británii a v Itálii.

Pod tíhou hospodářské recese začíná britská libra spolu s italskou lirou razantně oslabovat a naopak německá marka výrazně sílí díky vysoké poptávce po této měně. Tu přitom negenerují žádné neviditelné magické síly. To pouze spolková vláda "vysává" desítky a desítky miliard marek z trhu a investuje je do obnovy své nově připojené východní části. Proti svému přání tak dál a dál posiluje svou už dostatečně pevnou a nadhodnocenou měnu.

K tomu všemu se v Německu začíná zvyšovat inflace, podporovaná vysokým růstem cen a platů ve východním Německu. Proti takto vysoké inflaci se snaží zasahovat německá Bundesbank tím, že zvyšuje své úrokové sazby. Svým krokem tak dává přednost dalšímu posilování své měny na úkor ostatních (Itálie a Velká Británie).

Měnové nůžky v Evropě se proto začínají čím dál více rozevírat. A to přitom "nesmějí". Většina zemí je totiž členem již zmíněného "Evropského mechanismu směnných kurzů", což znamená, že se měny těchto zemí nemohou pohnout z určitých mantinelů stanovených předchozí dohodou. A to jak nahoru, tak dolu.

V tento okamžik se do hry zapojuje George Soros. Ten si moc dobře uvědomuje, jako ostatně celá řada dalších ekonomů a měnových spekulantů, kam až může tato situace dospět. Vždyť je to tak jednoduché a jasné. Velká Británie a Itálie potřebují slabou měnu kvůli podpoře svého hospodářství a zároveň jí nesmějí mít tak slabou, aby vypadly z "domluveného měnového koše". Existují tedy jen dvě možnosti: Buďto budou tyto země držet své měny nad domluvenou hranicí za cenu obrovských finančních nákladů nebo je nechají padnou a tím si zkomplikují (popřípadě dokonce uzavřou) cestu k EURU.

Krátce řečeno: Některé evropské měny drží v jednom koši pouhé přání několika politických představitelů a nikoliv reálné ekonomické prostředí. Soros byl přesvědčen, že tímto magnetem je jen to pouhé přání a ve vhodný okamžik se pustil do boje.

První šla na mušku Itálie. Skupina spekulantů, ve které George Soros nemohl chybět, začala spekulovat na pokles italské liry a za krátko slavila úspěch. Italská centrální banka si moc dobře uvědomila, že proti obrovskému (nejen) spekulativnímu kapitálu nemá šanci bojovat a proto raději nechala svou měnu padnout. Tím zároveň musela opustit společný měnový koš.

Na řadu tedy přišla Velká Británie. Ta si umínila, že svou libru za každou cenu v měnovém koši udrží a nad spekulativním nájezdem zvítězí. V zásobě měla střelivo v podobě několika miliard liber a možnost zvyšování úrokových sazeb. Ta druhá možnost byla ale celkem nepoužitelná. Zvýšením úrokových sazeb by Bank of England jen prohloubila současnou hospodářskou recesi. Zmíněného úskalí britské centrální banky si byl George Soros moc dobře vědom a na to také sázel.

Útok tedy začíná. Soros spouští prodej britských liber a postupně se k němu přidávají další. Bank of England libry nakupuje. Takhle se to opakuje v několika vlnách a pokaždé na to padnou miliardy liber z britského centrálního trezoru. Na obou stranách barikády se odehrává psychologický souboj o to, kolik má soupeř v zásobě ještě peněz na prolomení nebo naopak na udržení měnové minimální hranice.

Z panických kroků britských politiků, ujišťujících veřejnost, že jejich země zůstane v každém případě v pevném měnovém režimu, bylo však již znát, že tím, komu dochází dech bude spíše centrální banka.

Ta se ještě v poslední chvíli pokusila devalvaci libry zabránit zvýšením úrokových sazeb, ale ani to nepomohlo. Prostor pro další zvýšení už neexistoval a utrácet další miliardy liber již nemělo smysl. Krátce nato libra devalvuje a evropský mechanismus směnných kurzů se rozpadá.

Během těchto několika málo dnů si George Soros vydělal dvě miliardy dolarů a Velká Británie si za tuto dobu vypěstovala alergii k jednotnému evropskému měnovému systému, ke kterému se opět po několika letech většina zemí vrátila.

Tady lze tedy nalézt velkou část odpovědi na to, proč se z Velké Británie stal odpůrce současné jednotné měny euro.

Od dob pádu britské libry se George Soros stal ve finančních kruzích velice respektovanou osobou a to i přes to, že se mu během finanční krize v Rusku podařilo s fondem Quantum spoustu peněz prodělat. Podobně tomu bylo i s pádem technologických titulů na americké burze v roce 1999, kde spekuloval na splasknutí investorské bubliny. Bublina sice splaskla, ale o rok později, než Soros odhadoval. Sorosovy úspory se díky této nevydařené investici rázem ztenčily o několik stovek miliónů dolarů.

Jeho pověst zkušeného investora tím tím ale příliš neutrpěla. Soros se naopak od této chvíle začal z rizikových investic přesouvat do konzervativních pozic, a spolu s ním tak učinil i fond Quantum.

O tom, že Sorosova slova mají i dnes světovou váhu, se lze přesvědčit poměrně snadno. Stačí se podívat na dnešní euro-dolarové turbulence. Bez komentáře a přímé účasti Sorose se prostě neobejdou.

Jak jsme se před nedávnem dozvěděli ze slov bývalého gruzínského prezidenta Eduarda Ševarnadzeho, bez přímé účasti Sorose (a jeho peněz podporujících opozici) se neobešlo ani jeho "sametové" svržení.

V poslední době se však George Soros věnuje spíše neziskovému sektoru a své zkušenosti ze světa finanční praxe a teorie zpracovává do celé řady knih. Z nich si připomeňme například tyto tituly: "Alchemy of Finance" (1987), "Soros on Soros: Staying Ahead" (1995), "The Crisis of Global Capitalism" (1998) a "Reforming Global Capitalism" (2000).

Vedle svých investorských aktivit se George Soros intenzivně věnuje neziskovému sektoru. Svůj majetek čítající hodnoty 8 mld. dolarů postupně rozděluje mezi nadace, které pomáhal založit (např. Open Society Fund - jím založená nadace v roce 1979), i mezi ostatní instituce zabývající se převážně výzkumem a poradentstvím na poli ekonomie. Stranou nezůstávají ani ostatní charitativní činnosti, které Soros nadšeně podporuje.

Zdroj

George Soros - Wikipedie

Jak vydělat na akciích