Byla to dřina
Současná finanční krize je natolik komplikovaná, že investování v loňském roce nebylo procházkou růžovým sadem ani pro tak zkušeného finančníka, jakým je George Soros. Letos devětasedmdesátiletý rodák z Budapešti to přiznal v textu otištěném ve čtvrtečním vydání deníku Financial Times.
„Přestože jsem se na loňský rok připravil poměrně dobře, jedna věc, kterou jsem neodhadl, mě přišla draho. Nebyly odděleny trhy ve vyspělých a rozvíjejících se zemích. Indické a čínské akcie byly zasaženy ještě více než ty americké a evropské,“ uvedl Soros.
Tím zakladatel Open Society Institute vysvětluje značné ztráty, které utrpěl na indickém finančním trhu a které byly větší, než kolik v Indii vydělal v předešlém roce. V Číně pro něho nebyla situace natolik nepříznivá, zejména díky výběru vhodných akcií a zhodnocení čínské měny.
O podle svých slov „obrovské množství peněz“ přišel absolvent London School of Economics také kvůli investici do brazilského ropného koncernu Petrobras. Za potenciálně velmi výnosný považoval Soros nový hlubinný ropný vrt v Brazílii. Hodnota akcií se později snížila až o sedmdesát pět procent.
Nepříliš úspěšné byly také investice do rozvíjejícího se petrochemického průmyslu v Perském zálivu. Pokud jde o komodity, ty až na úspěšnou transakci v brazilském producentovi železné rudy CVRD považoval obecně Soros za promeškanou příležitost. Částečně prý proto, že ze svých zkušeností věděl, jak je obchodování s komoditami obtížné.
Za to, že uplynulý rok nakonec neskončil v červených číslech, jak to velmi dlouhou dobu vypadalo, může podle jeho slov správný odhad poklesu americké měny na konci loňského roku.
„V pravém slova smyslu byla síla dolaru, podobně jako horečka u onemocnění, měřítkem narušení finančního systému,“ upřesnil. Právě své schopnosti tuto skutečnost rozpoznat vděčí Soros za to, že se mu nakonec plán desetiprocentního minimálního zisku téměř podařilo naplnit.
Co dodat? Kdo umí ten umí.
Příspěvky
